Nejsouhrnnějším vykreslením tříletého fungování Power Rangers jsou samozřejmě internetové stránky, které jsou s týmem od úplného počátku spjaty a které za svůj vzhled vděčí Tomáši Noskovi a Martinu Tumovi a za svou náplň pak zejména Pavlu Farkačovi, Martinu Farkačovi, ale i všem, kteří psali do návštěvní knihy, připojovali komentáře ke článkům či např. dostali příležitost vyjádřit svůj náhled na zápas skrze dnes již nefungující sekci 50 minut v 60-ti vteřinách. Právě podobně opomenutým okolnostem historie klubu bych rád věnoval tento článek.

S nápadem postavit vlastní tým pro malou kopanou přišli Honza Vala s Martinem Tumou, kteří se inspirovali v tehdy již fungujícím týmu spolužáků ze stejného ročníku FC Ivánek. Tím, kdo tento nápad ale skutečně posunul dál a stal se více či méně chtěným motorem a aktivizátorem dění kolem týmu, byl pozdější dlouhodobý kapitán Pavel Farkač. Rozjezd byl velkolepý a příznačně okázalý, ovšem nečekané těžkosti nastaly s výběrem názvu mužstva. Padaly návrhy jako Péra až na zem nebo Skety. Plošnou podporu si ale jako jediný vysloužil Pavlův návrh Power Rangers, což mělo odkazovat k částečně animovanému dětskému seriálu, kde hlavní protagonisté tzv. morfovali, aby se z nich stali osoby s výrazně rozvinutějšími schopnostmi než v normálním životě. Podobný morfing se od hráčů Power Rangers očekával na hřišti. Ačkoliv taková proměna nebyla zrovna dokonalá, zvoleného názvu jsme nikdy nelitovali. I proto, že se výborně zkracuje, a tak lze ideálně využít k marketingovým účelům. Jedinou alternativou se po nějakém čase stala religiózní zkratka INRI, jež však narazila na zbytky etických zábran členů mužstva. Nakonec se neujala ani jako přezdívka na Honzíkově dresu, což by s jeho vytouženým číslem 69 působilo delikátně.

Jednoduchý nebyl ani výběr dresů. Zde hráči více než na praktickou stránku věci (jako např. kontrastní, dobře rozlišitelné barvy) cílili na estetiku, kterážto snaha se nakonec odrazila ve výběru jednoznačně nejhezčích dresů jihlavské malé kopané. Ovšem jejich zelenočerná barevná kombinace, uvědomíme-li si fakt, že malá kopaná se obvykle hraje potmě (resp. za umělého osvětlení) a na zeleném podkladu, přičemž zelené jsou i krajní sítě, není příliš efektivní. Úspěchem se stalo dosažení shody v takových drobnostech, jako je výběr fontů, tvaru límce či podoby týmového znaku. Jeho vypracování si vzal kompletně na starosti Martina Tuma a finální verze se stala opravdovým symbolem mužstva, když našla své místo na dresech, na plakátech, na pohárech, na diplomech i na samolepkách.

Týmový merchandise PR je vůbec kapitola sama pro sebe. Zde jsem trochu popuzdil uzdu své fantazii, nicméně od začátku jsem věřil, že to je prostředek, jak náš tým zviditelnit a udělat atraktivním nejen pro fanoušky, ale i samotné hráče, kteří se mohli každý den vidět na obřím plakátu formátu A1 ve svojí třídě – než se stádo volů letošních maturantů rozhodlo zhyzdit tento výkvět moderní fotografie lihovou tužkou za 2,- Kč – nebo ve velikosti A3 u sebe doma. Skutečnou provokací, ale i progresivní reklamou se však staly samolepky s logem a webovou adresou mužstva. Příznivci je mohli vylepovat na libovolně exponovaná místa, což mělo být podpořeno i soutěží o nejdrzejší umístění samolepky. Zde se ovšem fanoušci i hráči ukázali jako příliš konzervativní a celá soutěž skončila více méně fiaskem. Pozn.: Ještě mi doma leží asi 50 ks, zájemci vítáni!

Nápaditost a okázalost, s níž mužstvo vystupovalo mimo hřiště se, jak se od prvních chvil ukázalo, na hrací plochu nepřenesla. Výsledky úvodních tří zápasů byly tragické a skóre 1:33 nepotřebuje další komentář. Power Rangers mohly spasit jedině nové posily, nebo ostré nasazení Peti Chvátalové, která byla pro první sezonu na soupisce. Přednost nakonec dostala první varianta a zachránce (a fotbalové inspirátory zároveň) Power Rangers našli v Tomáši Valíkovi a Ondrovi Račkovi, kteří se sami nabídli, že týmu pomohou k naplnění vytyčených ambic „co sezona, to o ligu výš“. I když se jejich angažování okamžitě projevilo prvním vyhraným zápasem, přestřelené ambice naplněny nebyly, i když se mužstvu podařilo jasně vyhrát vyhecované derby s FC Ivánek 6:0, o čemž byla postupně zpravena celá škola. PR se zviditelnili i průkopnickým podáním stížnosti na výkon sudího v zápase s Nohama po obrně.

Mnohem více než výsledky poutali Power Rangers pozornost svým širokým a hlavně (alespoň zpočátku) oddaným Fanclubem, jehož předsedou byl od začátku do konce Tomáš Nosek. Fanclub měl na svém vrcholu čtrnáct členů, jejichž aktivita natolik oslovila vedoucího malé kopané v Jihlavě, pana Mráku, že si přál PR s Fanclubem a celou tou parádou okolo vidět na mezinárodním poháru konaném v Jihlavě. Jediný pohár, jehož se však PR všehovšudy (navíc proti vlastní vůli!) zúčastnili, byl jarní pohár MKJ 2009, kde ovšem předvedli až nečekaně sympatický výkon a poráželi celky i ze VI. ligy.

Jarní sezona se navzdory lepšímu počasí již nenesla v tak pompézní atmosféře, což dokumentovaly i horší výsledky mužstva – ztrátu bodů v derby jsme ovšem nepřipustili. Nicméně řady hráčů v jejím průběhu rozšířil Filip „Mídli“ Reiterman, kamarád a spoluhráč Pavla a Ondry z vysočinských „jednadevadesátek“, ohromná opora a motor záložní řady mužstva ve všech následujících sezonách.

Přes léto PR sice trochu potrénovali (dva tréninky s možná 30% účastí + jeden přípravný zápas), ale na výsledcích se to zrovna neprojevilo, byť hned čtyřikrát PR prohráli o jediný gól. Snad jedině Tumi tentokrát zvýraznil svoji dominanci mezi střelci, když vsítil jedenáct branek, což představuje historicky největší porci gólů za jednu sezonu v dresu PR. Nesporný podíl na výsledkové mizerii měl i poněkud netaktně oznámený odchod Tomáše s Ondrou z týmu. Tuto ztrátu nahradilo angažování Máry Tomsy, který zaplnil mezeru v defenzivě. Power Rangers si navzdory všemu dokázali připsat svoji jedinou dvoucifernou výhru, když porazili celek Legendy se vrací 10:2 a Honzík snad z 10-ti metrů vsítil svoji legendární branku „kolínkem“.

Jaro 2010 byla zajímavá sezona. Ačkoliv nepřišly žádné posily a hráči měli mít plnou hlavu školních povinností souvisejících s maturitou a přijímačkami, dosáhli PR svého nejlepšího umístění a po dvou sezonách zakončených na 10. místě skončili šestí a navíc poprvé s kladným skóre. Zároveň to byla sezona, o níž se tak nějak tušilo, že bude poslední. Nakonec se tým podařilo zachránit ještě na další dvě sezony, ale v každém případě to bylo naposledy, kdy spolu Power Rangers hráli ve složení, v jakém začínali. A možná to ani nebyla jedna sezona, ale sezony dvě, protože během prvních šesti zápasů PR náležela postupová příčka a 13 bodů. Z dalších pěti zápasů však vytěžili jen tři body a rozhodli, že loučení nebude mít postupový nádech.

Byla-li nezařaditelná sezona J10, pak to samé dvojnásob platí o sezoně následující. Na podzim se totiž v dresu PR objevilo hned šest nových hráčů (Walda, HOP, Honza Frühbauer, Ondra Picka, Gál a Motal) a nikdo nevěděl co čekat. Jenže už první zápasy naznačily, že by to mohl být kvalitní podzim. Jen připomeňme zápas proti PST-CLC, který PR vyhráli 1:0, ačkoliv neměli ani jednoho hráče na střídání. Power Rangers zakončili úspěšnou sezonu na nepostupovém čtvrtém místě, ale vzhledem k tomu, že nakonec postupovalo hned sedm týmů, mohli se dodatečně radovat z postupu mezi „elitu“.

Jarní sezona 2011 dostala svůj prostor nedávno. Pouze dodejme, že byla poslední. Absolutně podporuji všechny snahy o znovuoživení klubu a zdůrazňuji, že zázemí je kompletně připraveno – dresy vč. náhradních rozlišováků, stejně jako lékarnička, registračky, samolepky a všechno kolem jsou u mě stále k disposici. Ale vím, že efektivní snaha o znovuvyboduvání týmu potřebuje víc než jen nadšení, a proto nemá cenu uvažovat o resuscitaci mužstva, nesejde-li se závazně alespoň sedm lidí. Jedna česká kapela, která nefunguje už deset let, se oficiálně považuje za spící, což má symbolizovat ochotu všech členů ke smysluplnému oživení projektu. Já osobně podobnou ochotou ve vztahu k Power Rangers budu rovněž vždy disponovat a uvítám každého, kdo se přídá.

Na úplný závěr bych chtěl tak trochu sebestředně poděkovat všem, kteří Power Rangers pomáhali udržet na nohou. Všichni budete zvěčněni v archivu těchto stránek, které se zároveň stanou všem přístupným plénem pro záležitosti týkající se týmu a lidí okolo něj.

Pavel Farkač