Power Rangers 2:6 1. FC OJOJÁK

Hlavní nabídka

Poslední komentáře

Přihlášení

Čtvrtý podzimní zápas bez pochyb patřil Pavlovi; vstřelený gól, přímo zapříčiněné dvě inkasované branky, jedna ŽK a jedna přímá ČK, navíc v posledním zápase v roli kapitána. Není proto divu, vyzní-li dnešní článek mírně sebestředně.

K utkání Power Rangers nastoupili se šesti matadory, když se v kádru objevili mj. Honzík s Kalčou, a s pouze jediným nováčkem, jímž byl Ondra. Početně hojnější soupeř přesto od počátku hlasovými projevy uznával herní kvalitu PR, kterou pouze stvrdila povedená Pavlova standardka, jíž si soupeř srazil do brány. Kapitánská derniéra a hned úvodní gól – to vypadalo až příliš idylicky. Však hned vzápětí přišly ony v úvodu nakousnuté tragické chvíle. Soupeř nejprve srovnal, aby Pavel zanedlouho promarnil nabídnutou gólovku po Kalčově rohu.

Těch osudových třicet vteřin ovšem přišlo asi pět minut před koncem prvního poločasu. V tu dobu chtěl totiž Mídli navzdory pravidlům vystřídat, přestože hra byla v plném proudu. I když ho na to Pavel, což byl v tu dobu jediný hráč na střídačce, upozorňoval, nedomysleli oba kluci možné důsledky a toto střídání skutečně provedli. Pavel si to uvědomil, a proto ihned, jak k němu po vystřídání doputoval míč, jej zastavil s tím, že balon náleží soupeři, který by v ten moment získal výhodu, protože by zahrával standardku z besprostřední blízkosti vápna PR. Jenže tento ctnostný akt samozřejmě nestačil ani žalujícímu soupeři, ani rozhodčímu, který prokázal nesporný cit pro hru, když povznesl pravidla nad morálku a udělil žlutou kartu Pavlovi a možná i Mídlimu; dle znění pravidel by totiž Mídli v nepřerušené klidně mohl opustit hrací plochu, ovšem Pavel jej v takovém případě nesmí za žádnou cenu nahradit. Takže vinu vlastně nese ten, který na celý problém upozornil jednak tím, že varoval Mídliho a jednak tím, že sám byl tím, kdo jako první hru přerušil. Po tomto intermezzu zahrával soupeř standardku: míč doslova propasírovaný mezi Pavlovýma nohama a pod překvapeným Márou znamenal druhý klín do kapitánovy rakve. Po poločase tedy prohrávali Power Rangers 1:2, ačkoliv rozhodně nebyli slabším celkem.

Ze začátku druhé půle PR soupeře zatlačili před jeho bránu, ovšem všechny nadějné šance zůstaly nevyužity. Avšak zhruba ve třicáté minutě utkání přišel zlomový okamžik, který určil ráz zbytku utkání: Při obranném zákroku Pavel, jemuž dýchal na záda soupeř, reflexivně zastavil míč pravděpodobně směřující mimo bránu rukou. Následovala přímá červená karta, což má trojí dopad: PR jdou do čtyř, bude proti nim nařízena penalta (mimochodem úplně první v historii klubu) a prohřeškem se navíc bude zabývat disciplinární komise.

Na pokutový kop Mára brilantně zareagoval, ale míč přesto těsně prošel pod jeho levým bokem. Dvougólového vedení si soupeř příliš neužil, když po krásné individuální akci snížil na 2:3 z pohledu PR Mídli. Pak ale konečně nikterak silný protivník využil početního oslabení Power Rangers a v krátké době přidal tři branky, čímž stanovil konečné skóre 2:6, které ovšem, zdůrazňuji, naprosto nic nevypovídá o samotném utkání. Následovalo sestřelení Martina přímo do obličeje v půlce hřiště, po němž rozhodčí ani ureptaný soupeř nepřerušil hru. Zajímavé na tom je, že Honzík, jenž v nepřerušené hře vystřídal za postranní čáru odplazivšího se Martina, tak mohl učinit bez jakýchkoliv protestů aktérů utkání, když dokonce zaznělo, že Martin už je nahrazen, tak se může pokračovat bez ohledu na to, jestli má otřes mozku nebo zda byla porušena pravidla. Tady už šla morálka definitivně do prdele, což bohužel stvrdil i Ondra, který vsítil gól rukou, za což si vysloužil žlutou kartu. Pak mohl být skončen dost možná nejotřesnější večer za působení Power Rangers v X. lize MKJ, který byl více než symbolickým ukončením jedné éry, úzce spjaté s osobou Pavla Farkače, a nástupem epochy nové, která se ponese v, doufejme, harmonickém soužití Máry, Martina a Mídliho, pro něž se vžilo zjednodušené označení 3M.

Přidat Nový

Komentářů (0)